Pro insolvenčního správce není ničím výjimečným, když v majetkové podstatě identifikuje pohledávky za zahraničními subjekty. I tito dlužníci se mohou ocitnout ve finančních obtížích, což může vyústit do vedení zahraničního insolvenčního řízení.
Cílem tohoto článku je přiblížit insolvenčním správcům, kteří identifikují pohledávky za dlužníky se sídlem ve Spolkové republice Německo, resp. kdy hlavní zájmy (tzv. COMI) daného dlužníka z pohledávky jsou soustředěny ve Spolkové republice Německo, jakým způsobem je možné uplatnit pohledávku přihláškou pohledávek v této zemi. V řadě případů nebude insolvenční správce vybaven dostatkem finančních prostředků, aby mohl pověřit zahraničního advokáta, a proto by tento článek měl postup přihlašování pohledávek přiblížit.
Kde je možné získat informaci o insolvenčním řízení v SRN?
Informace o vedených insolvenčních řízení je možné nalézt na internetovém portálu www.insolvenzbekanntmachungen.de. Za nejvýznamnější informaci je nepochybně možno považovat den vyhlášení insolvence (Insolvenzeröffnung), což je rozhodnutí, které se v českém vnímání blíží rozhodnutí o úpadku. Od tohoto okamžiku běží lhůty pro přihlášení pohledávek[1].
Kam a do kdy podat přihlášku pohledávek?
Přihlášku pohledávek je třeba podat v lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyhlášení insolvence. Délku lhůty stanovuje insolvenční soud. Ta zpravidla činí 4-6 týdnů. Německé právo není postaveno na prekluzivní přihlašovací lhůtě a umožňuje přihlášení pohledávky i následně[2]. Věřitel s takto podanou přihláškou musí počítat s tím, že ponese náklady za nově nařízené přezkumné jednání. Ty jsou však v současné době omezeny částkou 20 €[3].
Přihlášky se podávají na formuláři, který je možné využití buď v rozsahu stanoveném evropskými předpisy nebo i formulář národní. Stejně jako podle českého práva, musí být pohledávka věřitele dostatečně doložena odpovídajícími doklady. Jinak hrozí, že dojde k jejímu popření.
Přihláška pohledávek se podává písemně k insolvenčnímu správci[4], který zajišťuje veškerou administraci spojenou s přípravou přezkumného jednání, a to již od roku 1997. Pokud věřitel uvede kontaktní email, bude správce komunikovat prostřednictvím emailu v zájmu procesní ekonomie.
Výsledek přezkumného jednání
Pokud bude pohledávka přihlášená věřitelem zjištěna, nebude o výsledku nikterak notifikován. Pokud ale dojde k popření, bude o tom vyrozuměn[5]. Věřitel je pak následně oprávněn, stejně jako v českém právu, podat žalobu a bránit se učiněnému popření. Pro popření není stanovena žádná lhůta jako v českém právu. Její podání je však omezeno trváním insolvenčního řízení. Konečným termínem pro podání žaloby je lhůta dvou týdnů od zveřejnění konečné zprávy, do kdy daný věřitel musí vyrozumět insolvenčního správce o podané žaloby, aby tento mohl počítat s vytvořením odpovídající rezervy v rámci rozvrhu[6].
Pro úplnost je vhodné doplnit, že německé právo nezná sankci za neoprávněně přihlášenou pohledávku, jako je upraveno v českém právu v ustanovení § 178 a násl. českého insolvenčního zákona.
JUDr. Jiří Voda, LL.M.
advokát a insolvenční správce
[1] § 28 insolvenčního řádu
[2] § 177 insolvenčního řádu
[3] Bod 2340 zákona o soudních poplatcích – Gerichtskostengesetz (GKG)
[4] § 174 insolvenčního řádu
[5] § 179 insolvenčního řádu
[6] § 189 insolvenčního řádu