Rakouská republika je sousedním státem, se kterým probíhá významná hospodářská výměna. Tato interakce ústí v celou řadu obchodních a právních vztahů. Pokud insolvenční správce identifikuje v majetkové podstatě pohledávky za rakouským subjektem, je užitečné mít k dispozici nástroje, jak zjistit, zda se daný dlužník nachází v insolvenčním řízení podle rakouského práva, popř. mít i možnost přihlásit pohledávku.
Tento článek má za cíl ozřejmit proceduru přihlašování pohledávek v Rakouské republice, aby insolvenční správci měli možnost při nedostatku prostředků v majetkové podstatě podat samostatně přihlášku pohledávek.
Kde je možné získat informaci o insolvenčním řízení v Rakousku?
Informace o vedených insolvenčních řízeních je možné nalézt na internetovém portálu www.edikte.at. Za nejvýznamnější informaci je nepochybně možno považovat den vyhlášení insolvence (Insolvenzeröffnung), což je rozhodnutí, které se v českém vnímání blíží rozhodnutí o úpadku.
Kam a do kdy podat přihlášku pohledávek?
Přihláška pohledávek se podává k insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávek je třeba učinit na formuláři, který je dostupný na portálu www.justiz.gv.at, písemně nebo ústně do protokolu[1], popř. na evropském formuláři. S podáním přihlášky pohledávek je spojen soudní poplatek ve výši 23 euro[2]. Je třeba tak učinit ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyhlášení insolvence[3]. Insolvenční řád předepisuje insolvenčnímu soudu stanovit lhůtu pro přihlášení pohledávek tak, aby lhůta končila nejpozději 14 před přezkumným jednáním. Přezkumné jednání má být nařízeno ve lhůtě 60 až 90 dnů po vyhlášení insolvence[4].
Lhůta pro přihlašování pohledávek není prekluzivní[5] a přihlášky pohledávek je možné podat i po stanovené lhůtě. Podle ustanovení § 107 insolvenčního řádu dále platí, že pohledávky přihlášené méně jak 14 dní před běžným (rozuměj nikoliv zvláštním) přezkumným jednáním nemohou být zohledněny, ledaže se jedná o pohledávky, které nemohly být přihlášeny dříve. Takovou skutečnost je třeba tvrdit a doložit. Pro přihlášky podané po stanovené lhůtě platí navíc povinnost uhradit poplatek ve výši 50 euro + DPH[6].
Výsledek přezkumného jednání
Nebude-li pohledávka popřena insolvenčním správcem ani žádným z věřitelů, pokládá se za zjištěnou. O zjištění pohledávky nebude věřitel vyrozumíván[7].
Věřitelé s pohledávkou, která zůstala ohledně výše nebo pořadí sporná, a kteří nebyli přítomni na přezkumném jednání, budou o popření pohledávky insolvenčním soudem vyrozuměni[8]. Soud zároveň stanoví lhůtu pro podání žaloby, kterou může věřitel brojit proti popření. Lhůta pro podání žaloby musí činit minimálně měsíc. Rakouská právní doktrína[9] dovozuje, že tato lhůta není prekluzivní a že její zmeškání má za následek pouze ztrátu pouze některých procesních oprávnění.
JUDr. Jiří Voda, LL.M.
advokát a insolvenční správce
[1] § 104 insolvenčního řádu
[2] § 32 položka tarifu 5 bod b) zákona o soudních poplatcích
[3] § 74 insolvenčního řádu
[4] § 74 odst. 3 insolvenčního řádu
[5] Boscheinen-Duursma: Internationales Insolvenzrecht – Österreich in BeckOK InsO, Fridgen/Geiwitz/Göpfert 14. Edition, Rn. 395
[6] § 107 odst. 2 insolvenčního řádu
[7] Abel: Landbericht Österreich in Münchener Kommentar zur Insolvenzordnung, 3. Auflage 2016 Rn. 15-16
[8] § 110 insolvenčního řádu
[9] Boscheinen-Duursma: Internationales Insolvenzrecht – Österreich, in BeckOK InsO, Fridgen/Geiwitz/Göpfert 14. Edition, Rn. 401